Smlouva o Vypořádání. Proveďte repost. Лим Ворд

regionu, a později prvním tajemníkem krajského výboru. Post o rovná současné pozici guvernéra, Boris Jelcin trvalo až do roku 1985 Během této doby, Boris se liší zejména výstavba nejvyšší v zemi, mramor 23-patrová budova krajského výboru KSSS (přezdívaný lidmi «zub moudrosti») a podle rozhodnutí politbyra – demolici domu Ipatiev (místo popravy královské rodiny). Obecně, jako ekonomický manažer, B.N.E. neukazuje to špatně.

      Od roku 1979 je B. Jelcinem zástupcem nejvyššího sovětu SSSR. V roce 1981 se stal také členem Ústředního výboru CPSU. V roce 1985, na základě doporučení Jegor Ligachev, tajemník KSSS, prominentní postava v «perestrojky», Boris přenesena do Moskvy, do funkce tajemníka ÚV pro stavebnictví.

      Na konci stejného významného roku se společnost B.N.E. zastává funkci prvního tajemníka moskevského městského výboru CPSU. Společnost zahájí čištění sovětské a stranický aparát (podivné, ale je to opravdu není totéž), organizované potravinářské veletrhy, zakázal demolici historických budov, začíná slavit velkoměsto den. Také, Boris Jelcin získá nějakou slávu a popularitu mezi lidmi, díky demonstrační jízdy městskou hromadnou dopravou (následované rychlým «potápění» v oficiálních «Volha»), osobní kontroly prodejen, skladů, a tak dále. N. Od podzimu roku 1987 náměstek veřejné kritiky vedení strany, objevující se «kult osobnosti» Michaila Gorbačova, pomalým tempem rekonstrukcí, a podobně. Vlna protikritiky přitahuje Jelcin k «jen» postu ministra pro stavebnictví SSSR. Příští vlna – celostátní popularity, povznášející Boris Nikolajevič, náměstek přes fázi Moskvy, do výšek prezidia Nejvyššího sovětu SSSR. V květnu 1990 byl zvolen Borisem Nikolajevičem předsedou Nejvyššího sovětu RSFSR. 12 června téhož roku, kongres zástupců lidí přijala prohlášení o státní svrchovanosti RSFSR. Dnes, jak je známo, dnes je státní svátkem Ruské federace. Politická váha Borise Jelcina správně v Rusku stoupá. Přesně jeden měsíc BN E. kritizuje strany Michail Gorbačov, a prohlašuje, že je odstoupení od KSSS.

      To znamená, že začátek je dána, a v srpnu 1990, jeden po druhém, v republikách SSSR deklaroval svou suverenitu. Pod rouškou mnohem, mnohem větší autonomii již vysílat a regiony Ruska: Komi republika, Adygea, Buryatia, Gorno-Altai autonomní sovětská socialistická republika, Čuvašská Jamalskon Nenets autonomní okruh, Tatarstan a dalších vnitrostátních subjektů. Ruská federace na pokraji přeměny (například zde, neobvykle volná pro nás) Konfederace.

      Ať je to možné, MS Gorbačov chce zachovat SSSR – a samozřejmě i za svou funkci prezidenta. Čtvrtý kongres zástupců lidí (24 prosinec 1990) nabízí nový návrh smlouvy Union.

      Mezitím, Lotyšů, Litevci nechtějí čekat některých byrokratických postupů, a výhled na hmotnosti (50 tis.) Pers. Rallye. Pouze věřící OMONu jsou proti nim. Asimilovaní nebo prostě apaticí Rusové nevykazují žádnou zřetelnou aktivitu. Obrovské tanky, pokud jde o konfrontaci s takovou nepřetržitou přední částí, nejsou dostatečné a spolehlivé pomoci. Celkem šest nebo deset lidí zabito, Lotyšsko a Litva formálně zůstávají v jurisdikci SSSR, ale… je to jasné, že červí díra v těle kolosální stavu.

      Boris Jelcin ostře kritizoval Gorbačova pro vojenské akce, a navrhuje převést veškerou energii do Rady federace (hlav svazových republik). Slabá odezva Michaila Sergejeviče – organizace 17. března 1991 Celoevropské referendum o obnově a zachování SSSR. Ano, většina občanů Sovětského svazu (s výjimkou pobaltských zemí, Gruzie, Moldavska, Arménie) je «pro»; ale když se takové věci obecně hlasují, je zřejmé, že v každém případě je finále blízké.

      12. června 1991, 57% hlasů «pro», Boris Jeľcin je zvolen prezidentem Ruska.

      Jeho první kroky, je třeba poznamenat, jsou celkem rozumné. Tak, to je vyhláška «o naléhavých opatření pro rozvoj školství v SSSR» a «v souvislosti s ukončením činnosti organizačních struktur politických stran a dalších prostředků hromadné hnutí ve státních orgánů, institucí a organizací RSFSR». Nyní si vzpomeňte, že tam a tam, v výkonném státním aparátu (který se zdá být neutrální), ovládají jasně vyjádření zástupci určité strany.

      Dne 20. srpna je naplánováno podepsání «Smlouvy o Svazu suverénních států». Očekává se, že Bělorusko, Kazachstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán budou aktualizovány bez uznání SSSR; Později se k nim mohou připojit Azerbajdžán, Kyrgyzstán, Ukrajina a Turkmenistán.

      Zástupci původní elitní strany nesouhlasí s tím. Oni (a mnoho, mnoho velmi mnoho občanů SSSR) jako bývalý, standardní, osudový, brzy Brežněvský druh velkého Sovětského svazu. Jak je známo, organizují Státní výbor pro stav mimořádné události (Státní pohotovostní výbor), od 18. do 21. srpna se chopí moci… televize… Ale, spoluobčané, ve složení tohoto výboru prostě nejsou jasné a respektované osoby. Přijít alespoň někdo z nich od sebe, říct slovo o velkou budoucností a minulostí, činit pokání ze svých chyb, zříci se sin (stalinský systém individuálního desky) zaplatil násilně – pravděpodobně by to fungovalo. Ale tito lidé se snaží zachránit obličej, jednat ve stylu KGB, oficiálně formálně hrubý – a samozřejmě ztratit.

      Gorbačov se snaží tomuto problému držet dál, ale i přes tuto opatrnou politiku ztrácí funkci prezidenta SSSR. O něco později se úplně vymanil z politického boje a odmítl trvalé bydliště v zahraničí.

      Podpis Smlouvy o Unii se tedy rozpadne. Tvoří ji Ceský kraj Jelcin – Svaz nezávislých států, absolutní pragmatický svaz osmi bývalých republik Sovětského svazu.

      Jelcin tvoří vyhlášky o liberalizaci cen, volném obchodu atd. Ano, to přispívá k naplnění spotřebitelského trhu zbožím. Nicméně, politika centrální banka, kancelář s neznámými příjemci, v roce 1990 soukromý, zůstat a teď záhadou pro všechny, bez výjimky, publicisté, přispívá k hyperinflaci, prudký pokles sociálních dávek, úspor, a tak dále tak dále.

      V roce 1993 vláda Ruské federace v čele s Jelcinem, jsou zahrnuty do klinče s (blok mnoho prezidentský dekret) ze strany Nejvyšší rady Ruské federace. Připomeňme si, že někdy (květen 1990) byl sám Boris Nikolajevič předsedou tohoto nejvyššího legislativního orgánu Ruské federace. Pak se lidé masově byli ve prospěch zrušení komunistické strany, a (poněkud smíšené) proti oživení Sovětského svazu na počátku některých nepopsatelných šedé osob z bezpečnostních služeb. Sovětům je však v ideálním případě orgán zastupování lidí… něco společného je zcela jiné. Ačkoli jsou bolševické sověty příliš sjednocené (formálně – od roku 1977), zde je názor lidí rozdělen téměř padesát na padesát.

      Konflikt, jak je známo, je řešen popravou sovětského sněmu, 300 lidskými oběťmi, 3 nebo 4 spálenými obrněnými vozy. Jelcin vyhrává. Činnosti sovětů všech úrovní jsou pozastaveny. O této události, katastrofálně rychlé, občané Ruské federace zapomenout.

      …V červnu 1991 byla Čečenská republika Ičkerie vyloučena z Ruské federace. Hromadná genocida všech obyvatel regionu, kteří nejsou etnicky čečenskými, se rozvíjí. Zhruba 30 tisíc lidí zemře.

      Čečenci také organizovat hmotu doslova dopravník únosu v přilehlých oblastech Ruska – ať už pak je odbočka do své domácí otroky, jinak náročné obrovský poplatek za nákup.

      To vše v médiích není zvláště inzerováno, ale pro některé neznámé psychologické kanály dosáhlo vědomí vůdců Ruské federace. Ano, lidé na celém světě je třeba si uvědomit, že zločiny proti ruským lidem dříve nebo později, i když je to ošklivé, a pod různými hesly, silně potlačena.

      11.12.1994,