Smlouva o Vypořádání. Proveďte repost. Лим Ворд

Rusku, Kreml je prostě nucen provést druhou kampaň (1999).

      Pod Jeľcinem to nepochybně respektuje svobodu projevu. Boris Nikolajevič, esence, ne padoucha. Většina tiskových médií, televize, rozhlasu však spadá pod kontrolu těchto nebo jiných finančních skupin. Vy, drahý čtenář, a vy můžete sami, pokud chcete, uvidíte, kde vycházejí kořeny financování jednoho z vašich oblíbených novin, zpravodajského bloku v televizi a pochopíte, kdo to přesně potřebuje.

      V roce 1996, díky finančním vlivům ruských oligarchů, americkým poradcům atd., B. Jelcin znovu získal v prezidentských volbách. Zdá se, že jeho soupeř, vůdce Komunistické strany Gennady Zyuganov sám o tom je šťastný. Již hluboce nemocný Boris Nikolaevich vytáhl popruh do roku 1999.

      Hodnocení Ruska na mezinárodní scéně… obecně, můžeme říci, je pozitivní.

      V roce 1999 země NATO provádějí bodové bombardování Jugoslávie. Vnější příčinu této akce – násilné odstranění Srbů, extrémně nepřátelský (podáno divné Josip Broz Tito) … jak statisíce Albánců z jejich (Serbian) rodových zemí (provincie Kosovo). Nicméně pohled zuřivého dítěte v televizní kamerě operátora světového televizního kanálu někdy znamená mnohem více oficiálních prohlášení a skutečností času. V rozsáhlém mediálním boji, který nebyl vyslyšen, Srbsko ztrácí tuto válku. Boris Jelcin se této situaci nelíbí a hrozí, že v USA opět zamíří na jaderné střely, ale…

      Možná a první světová válka, kvůli Srbsku, pro Rusko je už dost.

      Ve stejném roce Jelcin veřejně jmenuje nástupce (hlava státu), před tím – ředitel FSB Vladimir Vladimirovich Putin. Stojí za to připomenout poslední slova Jeľcina jako prezidenta:

      «Rozhodl jsem se. Dlouhé a agonizující se to odrážejí. Dnes, v poslední den uplynulého století, odstoupím.»

      Později, podle málo studovaných psychologických zákonů, se toto oficiální prohlášení změní na to, co je nyní známo: «Jsem unavená. Odcházím.»

      Potom Jelcin žije na vládě dacha, obklopen příjemným luxusem, asfaltem s topením a, počítat, milí přátelé, plný bezpečnosti. Nicméně, s časem, jeho chráněnec Boris popírá setkání s členy vlády a obecně jakákoli jiná možnost, ve svém volném čase, vážně ovlivnit cokoli na světě. Ex-prezident je spokojen s skládací svobody projevu a instituci voleb… novou hymnu Ruské federace, na staré melodii, ale říci něco opravdu silný, již není schopen. Zdá se však, že jeho dohled nad tím, co se děje v Rusku, má určitý a velmi příznivý vliv na situaci v zemi.

      Boris Nikolajevič zemřel v roce 2007, od zástavy srdce. Pro mnohé, velmi mnoho, doba dobrovolného exilu (2000—2007) je nyní připomínána jako zlatý věk «nulových».

      Soukromý život. Jeho manželka je Anastasia (od 25 let, oficiálně Naina), Yosefovna Jelcin (Girin), od studia na pracovišti, dvě dcery.

      2. Vladimir Putin. Narození – 1952, Leningrad, … život ve společném bytě bez vybavení… studium ve speciální škole s chemickou předpojatostí na základě technologického institutu. Pokračující vzdělávání od roku 1970 – Právnická fakulta Leningradské státní univerzity (známá s jeho docentem Anatoly Sobchak), která byla rozdělena do Výboru pro státní bezpečnost (KGB). Práce v vyšetřovacího oddělení Leningrad KGB (5. řízení, boj proti «ideologickým sabotáži), po re – výlet do Drážďan (formal pozice – ředitel drážďanské Dům Přátelství SSSR-NDR). Po sjednocení Německa a ve skutečnosti ztrátě významu dalšího dílčího díla předložil Putin zprávu o propuštění SSSR z KGB (1991). Novým místem služeb je rektorská kancelář Leningradské státní univerzity a také radnice Leningrad-Petersburg. Stanovy Vladimíra Putina jsou organizací směnných kurzů v severním hlavním městě a přitahují investice a hodně, mnohem více. V roce 1995 VVP, již oficiální náměstek primátora Petrohradu, vedl regionální pobočku strany «Náš dům – Rusko». Současně absolvuje školení o programu amerického Národního demokratického institutu mezinárodních vztahů (NDI); vytvořená vládou USA «podporovat demokracii v rozvojových zemích» (prostřednictvím vhodného vzdělávání «reformních politických aktivistů»).

      V roce 1997 V. Putin obhajoval diplomovou práci kandidátů ekonomických věd (něco o plánování rozmnožování nerostných a surovinových základen). Později se ukázalo (informace nebyla ověřena nezávislými zdroji důkladně), že 16 z 20 hlavních stránkách novin VP článků sestavených z učebnice «strategické plánování a politiku» profesorů a analytici University of Pittsburgh (USA). Hlavním tématem je, jako kdyby – sloučení vedoucích korporací («národních šampionů») s vertikální mocí a provádění státní politiky.

      V roce 1996 zastává Vladimír Putin funkci zástupce správce záležitostí prezidenta Ruské federace (Pavel Borodin) a později vedoucího ředitelství pro hlavní kontrolu prezidenta Ruské federace. Od července 1998 V.P. se stává ředitelem Federální bezpečnostní služby (FSB).

      V 12 hod. Odpoledne 1999 jmenuje stávající hlava státu Boris Jelcin Vladimír Putin jako jeho nástupce (místopředseda Ruské federace).

      Od začátku nuly se země plní petrodolary. Cena ropy se zvýšil z $ 20 v roce 2000 na 140 dolarů. V roce 2008 (tj 7x) křivky hospodářský rozvoj obecně, pak jasně opakuje oživení růstu HDP od roku 1997 do roku 2000. (s krátkodobým selháním od GKO). Takže úspěchy (nebo selhání) hospodářské politiky prezidenta Putina jsou zcela maskovány proudem volných ropných peněz. Obecně se skutečný průměrný příjem občanů od roku 2000 do roku 2013 zdvojnásobuje (17 500 USD ročně): je to pravda.

      Jedním z prvních všeobecně uznávaných úspěchů Vladimíra Vladimiroviče je daňová reforma. Počet různých daní se sníží o 3, 6 krát – z 54 na 15. Rozpočet je vyplněn více rozpočtu. Společenská exploze (rostoucí ceny surovin je příliš zřejmé pro každého) je zabráněno.

      Dne 1. prosince 2001 se hnutí Unity, volební bloky «otce – celé Rusko» a «náš domov – Rusko» spojily do jedné liberálně konzervativní politické strany «Spojené Rusko». Je zajímavé, že slova antonymy «liberalismus» a «konzervatismus» jsou nějakým způsobem spojeny v jednom. Obrovská všestranná strana, jako je CPSU, používá administrativní aparát státu a jeho finanční aparát k tomu, aby dosáhl svých vlastních (ne nutně shodujících se s přáním lidí) cílů. Putin není přímo členem svazu, ale je to takzvaný. EdRo se zaměřuje na podporu tohoto konkrétního vůdce. Některé body původního Manifestu strany jsou zajímavé:

      …Do roku 2008 bude mít každá rodina vlastní komfortní bydlení, hodné třetího tisíciletí, bez ohledu na úroveň dnešních příjmů.

      …V roce 2005 obdrží každý občan Ruska svůj podíl z využívání přírodních zdrojů Ruska

      …do roku 2010 dopravní silnice Petrohrad-Anadyr, Tokio-Vladivostok-Brest a další

      …Do roku 2017 bude Rusko vůdcem světové politiky a ekonomiky.

      Později tento dokument (odeslaný do regionů) je zakrytý. Je vyjádřena pouze klasická, vyjadřovaná četnými nejasnými frázemi «Cesta národního úspěchu» (2003). Charakteristická fráze: «… Moderní účetní přístup k ekonomice musí dát cestu strategickému plánování, schopnosti vidět ekonomickou perspektivu a sjednotit úsilí země o skutečné body ekonomického růstu.»

      V prosinci 2004 V. Putin zrušil přímé volby hlav států. Nějak to spojuje toto neústavní