Šílený detektiv. Legrační detektiv. StaVl Zosimov Premudroslovsky

matka vyrostla! Isolda zavrčel.

      – Jdi si to. – tichým hlasem poslal desátníka Klopa. Harutun přinesl noviny za půl hodiny, Ottile se už podařilo vyrovnat sto hřebíků.

      – Co jsi sakra šel na smrt? Pojď sem.

      Ottila vzala noviny a šířila je na kovadlinu.

      – Tři. – nařídil chybu

      – Čtyři. – Idot odpověděl zmateně.

      – Co, čtyři?

      – No, tři – čtyři – pět…

      – Děláš si srandu? plivejte do svých rukou a tři, tři do otvorů. Vymažte všechny sviny z vašich rukou.

      – Proč?

      – Chcete to demonstrovat v laboratoři okresní policie?

      – Ne.

      – Pak tři tady a rychle.

      Dítě si rychle hrálo míč s hráškem a podalo ho Klopovi.

      – V? Páni! – překvapilo Klopa.

      – Okamžitě cítil, apchi, ruka profesionála.

      Hrášek Ottila zabalený do zlata z cigarety pod kusem papíru. A zapálil zapalovač. Papír hořel a sušil hrách. Ottila se rozvinula a mlátila hrášek kladivem. Uvolnil se tabákem vykuřeným z cigarety a skóroval zpět. Na konci utěsněno a dokončeno. Vložil jsem zkroucený kus lepenky zpod krabičky na filtr na místo filtru. A svým jazykem navlhčil horní část cigarety a zapálil ji. Jamb se drtil a stáhnutí přímo nasávalo do plic okrsku a vzpomněl si na Afriku. Jeho otevřené prostory a džungle. Tančili tam dole, když mi papuascas vytékal z mých úst. Olivier z mozku černého ze sousedního kmene, který přišel pro sůl. První sex s hrochem a další. Nakonec zatáhl jako bublina, zadržel dech a postupně vypouštěl okřídlený kouř ginu v nárazech. Jeho krev byla obohacena veselým kyslíkem a cítil, jako by létal v nulové gravitaci. Všechno kolem bylo jasné a bzučivé. Přišlo Ottilino dětství a všechno kolem se začalo potěšit. Pes vyšplhal ze stánku a viděl hloupý pohled majitele, tančil a vrtěl ocasem.

      – Nic se nedělej? – Neřekl svůj hlas a cigaretu předal Intsephalopathovi. – Na Harutunu, vydrž. Jako odborník zjistěte rozdíl mezi hovno a hovno.

      – A nikdy jsem to nekouřil. Apchi. Nevím jak.

      – Stejně jako cigaretu, prostě nedopusťte kouře. Říkám, nedávejte to úplně do úst, nechte mezeru pro přívod vzduchu do plic a zatáhněte dovnitř, zatáhněte dovnitř a nevydávejte ven. Zatáhněte ji dovnitř a cítit to uvnitř vás.

      Harutun pomalu přešel a zvedl kloub. Kouřil, jak nařídil šéf. Po chvíli se proměnil v zeleninu a hloupý jako krůta.

      – Dejte dítěti. – Ottila zapomněla a nařídila Harutunovi. – Podívej vtip před vězení … – po půl hodině Ottila pokračoval – Arutun, pr. Co bereš?

      – Ah? Dej.. – starý muž zamával a přišel ke smyslům. Natáhl cigaretu. Idot vzal ostří, nafoukl a podal ji kolem okresu. Začal druhé kolo a brzy Incephalopath dokončil patu.

      – No, co? – pusťte Bedbuga. – kouř? Co kouříš, chlapče?

      – Belomor. – Dostal jsem balíček Idota a vzal jsem si cigaretu a sebe. Drženo ven. Vzali a kouřili.

      – No, řekni mi, jak jsi legálně posekal konopí? – Začal štěnice.

      – Heh, můžeš mi na začátku říct, jak jsi jí legálně zasadil apchi? – přidal Harutun.

      – Jako, heh. – připnul Idot. – na traktoru.

      – Co pronásledujete, salago? – Harutun zuřil. – Na traktoru se škrábe. Posaďte se, parchante! Na celý život!!!

      – Ano, posaďte se, jinak stojíte jako háček. Posaďte se na verandu. – navrhl desátníka chyby desátníka.

      – Stručně řečeno, vtip byl v praxi. – začátek Idota.

      – A kdo jsi studoval? zeptal se Klop.

      – Ano, pro řidiče traktorů-generála. No, poslali do plánů, konopí se očistili od provazů. Je šita plachta pro vaše UAZ z konopných lan.

      – Tady je jak? – překvapila Ottilu. – a co?

      – No, dali mě na sklízecí stroj na konopí.

      – A co je to? zeptal se Klop.

      – Ano. – Potvrzená Incephalopath.

      – A kde to víš? – překvapilo Klopa.

      «Jsem v mládí, Apchi,» začal Harutun, ale Idot pokračoval:

      – … byl drogově závislý.

      – Drž hubu, štěně! – Harutun byl nadšený. – hraješ, apchi, posadíš se na dlouhou dobu.

      – Uklidni se, Harutun. – Klop se usmál. – pokračovat.

      – No, v mládí jsem žil a studoval na Kavkaze v Sharaga a my jsme měli předmět – bylo nazváno zemědělské stroje. Prošli jsme tedy sklízecím strojem na konopí. Ona, upchi, lpí na Bělorusku nebo na MTZ-40. Voot, apchi.

      – A co bude dál? – otočil se k dítěti.

      – No, jdu nahoru … – pokračoval Idot.

      – Jak je to? zeptal se Klop.

      «Ano, stejně jako kombinuje, apchi, jeden po druhém,» vysvětlil Intsephalopath. – máme pouze oddělení a, apchi, mají žebřík.

      – Vidím. Co dál?

      – No, jdu. – začátek Idota.

      – Okamžitě jsem se opil. – přidal Klop.

      – Co, apchi, konopí je moře. – připnul Harutun.

      – Ne, náčelníku, nás vzal do traktoru UAZ s okresním policistou a sestrou. Bash s ranetkou mohl být nesen, ale už ne. Doktor neustále vyvíjí tlak. Na traktoru nejsou žádná okna, vedro, pouze střecha a vítr, a to jak z pece, tak z pěšky. Po dobu čtyř hodin je směna tak dechová, že kouření není nutné. Koneckonců, jste v tom sami. Tady. A přes pole podél silnice mezi nikly Kazakhs v džípu chytí traktor a jede nahoru, křičí: «Otevřete buben. Ano.» A pokud jej neotevřete, zabijí. Takže posloucháte. Čepele bubnu očistíte od prachu a prach je Galimovy hash. Za tímto účelem hodí peníze do kabiny a vyhodí je. Až pět kilogramů vytáhlo váhu, počet, pauza!? Zápasová hlava po dobu tří hodin pokrývá pět. Toto je téma.

      – A tak málo a tři? – zeptal se syn Izya, který tiše odposlouchával. – vyzkoušet.

      – No, skočil do domu, blbec. Nevidíš, že vyslýchám?

      – Nechte ho poslouchat, je to legální a poučné – přerušila ji matka, která jí také zahřála ucho. – co bude dál?

      – No, zkrátka jdu, bzučí mouchy a zakrývalo mě to, ale neotřel jsem to, jen jsem čichal vzduch. A já se podívám, partner jede vpředu a on vyskočí z traktoru a rozběhne se na stranu, a traktor stále jede. Dívám se do zrcadla a v něm se policista UAZ a lékař přibližují ke změně směny. Nejsem na místě. A z UAZ, pauza vyběhla poté, co utečený pomocník dohnal.

      – A proč tak řídil, vyčítáš? – chyba Klop.

      – Uzený, morone, před sečením. A bzučení větru obecně roztrhalo věže