Андрей Тихомиров

Список книг автора Андрей Тихомиров


    Из истории албанского народа

    Андрей Тихомиров

    Албанцы (самоназвание shqipetar – шкипетар) – народ, населяющий Албанию, Косово (Россия не признаёт Косово в качестве отдельного государства), Македонию, Сербию, Черногорию, есть албанские диаспоры и в других странах, в частности, в Италии, Германии, Швеции, Франции, в других странах. По наречиям албанского языка и этнографическим признакам албанцы подразделяются на гегов (на севере, Шкипения на наречии гегов) и тосков (на юге, Шкипериа на наречии тосков). Из антропологических типов среди албанцев преобладает (особенно на севере и востоке) брахицефальный (динарский или адриатический антропологический тип). Название "албанцы" возможно возникло от слов albus – "белый" по латыни и alp – "высокая гора" кельтское слово. То есть название "албанцы" для других народов могли означать жители белых высоких гор. На вершинах гор часто можно наблюдать белый снег, ледяные шапки. Албанцы являются индоевропейцами, близки к исчезнувшим иллирийцам, мессапам и фракийцам.

    Из истории греческого народа

    Андрей Тихомиров

    Греки (самоназвание – эллины) – народ, составляющий основное население Греции, Кипра. Наименование греки было в древности дано им римлянами по названию одного из мелких племён эллинских колонистов на юге Италии. Эллинская народность начала складываться около 12 в. до н. э. в результате смешения древнейших обитателей Греции пеласгов с пришельцами из Малой Азии (тирсены, карийцы и др.), которые, в свою очередь, вышли из степей Южного Урала (где сформировалась древнейшая индоевропейская общность), и племенами с севера-запада Балканского полуострова, которая состояла тогда в основном из четырёх племён: ахейцев, ионийцев, эолийцев, дорийцев и некоторых других, более мелких.

    Nga historia e popullit shqiptar

    Андрей Тихомиров

    Shqiptarët janë një popull që banon në Shqipëri, Kosovë (Rusia nuk e njeh Kosovën si shtet më vete), Maqedoninë, Serbinë, Malin e Zi, ka diaspora shqiptare në vende të tjera, veçanërisht në Itali, Gjermani, Suedi, Francë dhe vende të tjera. Sipas të folmeve të gjuhës shqipe dhe veçorive etnografike, shqiptarët ndahen në gegë (në veri, shkipenia në dialektin gegë) dhe toskë (në jug, shkiperia në dialektin toskë). Nga llojet antropologjike te shqiptarët mbizotëron (sidomos në veri dhe lindje) brakicefali (tipi antropologjik dinarik ose adriatik). Emri "shqiptarë" mund të ketë ardhur nga fjalët albus – "i bardhë" në latinisht dhe alp – "mal i lartë" një fjalë kelte. Domethënë emri “shqiptarë” për popujt e tjerë mund të nënkuptojë banorët e maleve të larta të bardha. Në majat e maleve shpesh mund të vëzhgoni borë të bardhë, kapele akulli. Shqiptarët janë indoevropianë, afër ilirëve, mesapëve dhe trakëve të zhdukur.

    Από την ιστορία του αλβανικού λαού

    Андрей Тихомиров

    Οι Αλβανοί είναι ένας λαός που κατοικεί στην Αλβανία, το Κοσσυφοπέδιο (η Ρωσία δεν αναγνωρίζει το Κοσσυφοπέδιο ως ξεχωριστό κράτος), τη Μακεδονία, τη Σερβία, το Μαυροβούνιο, υπάρχουν αλβανικές διασπορές σε άλλες χώρες, ιδίως στην Ιταλία, τη Γερμανία, τη Σουηδία, τη Γαλλία και άλλες χώρες. Σύμφωνα με τις διαλέκτους της αλβανικής γλώσσας και τα εθνογραφικά χαρακτηριστικά, οι Αλβανοί χωρίζονται σε Γκέγκους (στα βόρεια, Σκιπένια στη διάλεκτο Γκέγκ) και Τόσκους (στο νότο, Σκιπερία στην Τοσκική διάλεκτο). Από τους ανθρωπολογικούς τύπους στους Αλβανούς κυριαρχεί ο βραχυκεφαλικός (διναρικός ή αδριατικός ανθρωπολογικός τύπος) (ιδιαίτερα στα βόρεια και ανατολικά). Το όνομα "Αλβανοί" μπορεί να προήλθε από τις λέξεις albus – "λευκό" στα λατινικά και alp – "ψηλό βουνό" μια κελτική λέξη. Δηλαδή το όνομα «Αλβανοί» για άλλους λαούς θα μπορούσε να σημαίνει τους κατοίκους των λευκών ψηλών βουνών. Στις κορυφές των βουνών μπορείτε συχνά να παρατηρήσετε λευκό χιόνι, πάγο.

    Nga historia e popullit grek

    Андрей Тихомиров

    Grekët janë njerëzit që përbëjnë popullsinë kryesore të Greqisë, Qipros. Emri grekë iu dha në kohët e lashta nga romakët sipas emrit të një prej fiseve të vogla të kolonistëve helenë në Italinë jugore. Populli helen filloi të merrte formë rreth shekullit të 12-të. para Krishtit e. si rezultat i përzierjes së banorëve më të lashtë të Greqisë, pellazgëve, me të ardhur nga Azia e Vogël (tirsenë, karianë etj.), të cilët, nga ana tjetër, vinin nga stepat e Uraleve Jugore (ku ishte indoja më e lashtë. -U formua bashkësia evropiane), dhe fise nga veriperëndimi i Gadishullit Ballkanik, të cilët atëherë përbëheshin kryesisht nga katër fise: akejtë, jonianët, eolët, dorianët dhe disa të tjerë më të vegjël.

    Από την ιστορία του ελληνικού λαού

    Андрей Тихомиров

    Οι Έλληνες είναι οι άνθρωποι που αποτελούν τον κύριο πληθυσμό της Ελλάδας, την Κύπρο. Το όνομα Έλληνες τους δόθηκε στην αρχαιότητα από τους Ρωμαίους από το όνομα μιας από τις μικρές φυλές των Ελλήνων αποίκων στη νότια Ιταλία. Ο ελληνικός λαός άρχισε να διαμορφώνεται γύρω στον 12ο αιώνα. προ ΧΡΙΣΤΟΥ μι. ως αποτέλεσμα της ανάμειξης των αρχαιότερων κατοίκων της Ελλάδας, των Πελασγών, με νεοφερμένους από τη Μικρά Ασία (Τυρσένιους, Κάρες κ.λπ.), οι οποίοι με τη σειρά τους προέρχονταν από τις στέπες των Νοτίων Ουραλίων (όπου οι αρχαιότεροι Ινδοί -Σχηματίστηκε ευρωπαϊκή κοινότητα), και φυλές από τα βορειοδυτικά της Βαλκανικής Χερσονήσου, που τότε αποτελούνταν κυρίως από τέσσερα φύλα: Αχαιούς, Ίωνες, Αιολείς, Δωριείς και κάποιες άλλες, μικρότερες.

    Казка становіцца быллю

    Андрей Тихомиров

    Казка-гэта гістарычна склалася ўстойлівае мастацкае эпічнае твор фальклорнай прозы незвычайнага, а часам і глыбока фантастычнага зместу, якое апавядае пра падзеі, нярэдка вельмі аддаленых і таму моцна скажоных ў працэсе вуснай перадачы. У казках выяўляецца мастацкае ўвасабленне імкненняў і надзей людзей працы, іх патаемныя думы аб імпрэзе над сіламі прыроды, аб абнаўленні жыцця, аб пераўтварэнні свету ў лепшы бок не для некаторых «абраных», а для ўсіх. Сучасныя навуковыя даследаванні пацвярджаюць раней выказаныя ідэі, якія тлумачаць розныя «цуды», у дадзеным выпадку існаванне «падводнага царства».

    Bajka staje się przeszłością

    Андрей Тихомиров

    Opowieść jest historycznie ugruntowanym, trwałym artystycznym epickim dziełem prozy folklorystycznej o niezwykłej, a czasem głęboko fantastycznej treści, opowiadającej o wydarzeniach, często bardzo odległych, a zatem mocno zniekształconych w procesie przekazu ustnego. W bajkach przejawia się artystyczne ucieleśnienie aspiracji i nadziei ludzi pracy, ich najskrytsze myśli o triumfie nad siłami natury, o odnowie życia, o przekształceniu świata na lepsze nie dla niektórych "wybranych", ale dla wszystkich. Współczesne badania naukowe potwierdzają wcześniej wyrażone idee wyjaśniające różne "cuda", w tym przypadku istnienie "podwodnego królestwa".

    Pohádka se stává minulostí

    Андрей Тихомиров

    Pohádka je historicky stálým uměleckým epickým dílem folklorní prózy neobvyklého a někdy hluboce fantastického obsahu, který vypráví o událostech, často velmi vzdálených, a proto silně zkreslených v procesu mluveného přenosu. V pohádkách se projevuje umělecké ztělesnění tužeb a nadějí lidí práce, jejich nejniternější myšlenky o triumfu nad přírodními silami, o obnově života, o přeměně světa k lepšímu ne pro některé "vyvolené", ale pro všechny. Moderní vědecké studie potvrzují dříve vyjádřené myšlenky vysvětlující různé "zázraky", v tomto případě existenci "podvodní říše".

    Rozprávka sa stáva realitou

    Андрей Тихомиров

    Rozprávka je historicky ustálené stabilné umelecké epické dielo folklórnej prózy neobvyklého a niekedy hlboko fantastického obsahu, ktoré rozpráva o udalostiach, často veľmi vzdialených, a preto výrazne skreslených v procese ústneho prenosu. V rozprávkach sa prejavuje umelecké stelesnenie ašpirácií a nádejí pracujúcich ľudí, ich najvnútornejšie myšlienky o víťazstve nad prírodnými silami, o obnove života, o premene sveta k lepšiemu, nie pre niektorých "vyvolených", ale pre každého. Moderný vedecký výskum potvrdzuje predtým vyjadrené myšlienky vysvetľujúce rôzne "zázraky", v tomto prípade existenciu"podmorského kráľovstva".