Sledovaná . Блейк Пирс

stupňů. Uvědomila si, že většina lidí přemýšlí nad pobytem na pláži nebo alespoň ležením u bazénu.

      Ale Riley přemohla obava.

      Říkala si toužebně, zda někdy zajede do Kalifornie, aby si taky užívala počasí – nebo na jakékoli jiné místo, kde by mohla relaxovat.

      Zdálo se, že na ni zlo čeká všude, kam se vrtne.

      Příběh mého života, pomyslela si.

      Věděla, že to dluží sama sobě a své rodině, aby se vymanila z této pozice – vzala si volno a vzala holky někam jen tak pro radost.

      Ale kdy se to přihodí?

      Vydala smutný, unavený povzdech.

      Možná nikdy, pomyslela si.

      V letadle se moc neprospala a se cítila se unavená z tříhodinového časového rozdílu oproti Virginii.

      Nicméně byla nedočkavá a chtěla začít pracovat na tomto novém případu.

      Jak zamířila na sever na dálnici do San Diega, projela kolem moderní budovy, ohraničené palmami a zelení. Brzy byla za městem, ale provoz na několika proudové dálnici nezeslábl. Rychle se pohybující řada na sebe natěsnaných vozidel se táhla mezi drsnými kopci, kde ranní slunce zvýrazňovalo strmou krajinu.

      Navzdory krajině jí Jižní Kalifornie připadala méně klidná, než čekala. Stejně jako ona, i všichni ostatní v tlačenici automobilů se zdáli mít na spěch za něčím důležitým.

      Odbočila na výjezdu, označeném "Pevnost Nash Mowat." Po několika minutách zastavila před branami tábora, ukázal svůj odznak a získala povolení vjet dovnitř.

      Billovi a Lucy poslala s předstihem vzkaz, že je na cestě, takže už čekali u svého auta. Bill představil uniformovanou ženu, stojící vedle nich, jako plukovnici Danu Larsonovou, velitelku úřadu DKV v pevnosti Mowat.

      Larsonová udělala na Riley okamžitě dojem. Byla to silná, robustní žena s intenzivníma tmavýma očima. Její potřesení rukou Riley okamžitě předalo pocit důvěry a profesionality.

      "Jsem ráda, že vás poznávám, agentko Paige," řekla plukovnice Larsonová svěžím, energickým hlasem. "Vaše pověst vás předchází."

      Riley vykulila oči.

      "To mě překvapuje," řekla.

      Larsonová se trochu zasmála.

      "To nemusí," řekla. "Já jsem taky v bezpečnostních složkách a držím krok se vším, co ÚACH dělá. "Jsme poctěni, že jste zde v pevnosti Mowat."

      Riley cítila, jak se trochu červená, když plk. Larsonové děkovala.

      Larsonová zavolala na nedalekého vojáka, který k ní rychle přistoupil a zasalutoval.

      Řekla, "Desátníku Salerno, chci abyste odvezl auto agentky Paige zpět do půjčovny na letišti. Tady už nebude potřebovat."

      "Ano paní," odpověděl desátník, "provedu." Nastoupila do auta Riley a vyrazil ze základny.

      Riley, Bill a Lucy nastoupili do druhého auta.

      Jak plk. Larsonová jela, Riley se zeptala, "O co jsem prozatím přišla?"

      "O moc ne," řekl Bill. "Plukovnice Larsonová se tu s námi včera večer potkala a ukázala nám, kde budeme ubytovaní."

      "Stále jsme se ještě nesetkali s velitelem základny," dodala Lucy.

      Plk. Larsonová jim řekla, "Právě teď jsme na cestě za plk. Adamsem."

      Pak se smíchem dodala, "Nečekejte vřelé přivítání. Agentky Paige a Vargasová, to platí především pro vás."

      Riley si nebyl jistá, co tím má Larsonová na mysli. Bude plk. Adams nešťastný z toho, že ÚACH vyslal dvě ženy? Riley si nedokázala představit, proč by tomu tak bylo. Všude, kam se Riley podívala, viděla muže a ženy v uniformách, kteří se mezi sebou volně pohybovali. A s plk. Larsonovou na základně byl Adams zvyklý jednat s ženskou autoritou.

      Plk. Larsonová zaparkovala před čistou, moderní administrativní budovou a agenty vedla dovnitř. Když se přiblížili, tři mladíci se dali do pozoru a plk Larsonové zasalutovali. Riley viděla, že jejich DKV bundy jsou podobné těm, které nosí terénní agenti FBI.

      Plk. Larsonová představila tři muže jako seržanta Matthewse a členy jeho týmu, zvláštní agenty Goodwina a Shorese. Pak všichni vstoupili do konferenční místnosti, kde na ně čekal sám plk. Dutch Adams.

      Matthews a jeho agenti zasalutovali Adamsovi, ale plk. Larsonová to neudělala. Riley si uvědomila, že to je proto, že má stejnou hodnost jako Adams. Brzy ucítila, že napětí mezi dvěma plukovníky je hmatatelné a téměř bolestivé.

      A jak se očekávalo, Adams vypadal výrazně nespokojený s Riley a Lucy.

      Teď začínala Riley být trochu v obraze.

      Plk. Dutch Adams byl ze staré školy a vůbec nebyl zvyklý, že muži a ženy slouží společně. A soudě podle jeho věku, si Riley byla docela jistá, že už si na to nikdy nezvykne. Pravděpodobně odejde do důchodu s neporušenými předsudky.

      Byla si jistá, že Adamsovi vadí zejména přítomnost plk. Larsonové na jeho základně – jako ženy důstojnice, nad kterou nemá žádnou autoritu.

      Jak se skupina se posadila, Riley cítila známý děsivý chlad, zatímco si prohlížela Adamsův obličej. Byl široký a dlouhý, výrazně tvarovaný jako tváře mnoha jiných vojenských důstojníků, které během svého života poznala – včetně svého otce.

      Ve skutečnosti Riley připadala podoba plk. Adamse jejímu otci vyloženě rušivá.

      Mluvil k Riley a jejím kolegyním příliš oficiálním tónem.

      "Vítejte v pevnosti Nash Mowat. Tato základna je v provozu od roku 1942. Rozkládá se na sedmdesáti pěti tisíci hektarech a má patnáct set budov a tři sta padesát mil silnic. Každý den je tu asi šedesát tisíc lidí. Jsem hrdý na to, že ji mohu nazývat nejlepší výcvikovou základnou armády v zemi."

      V tu chvíli se zdálo, že se plk. Adams snaží potlačit úšklebek. Moc se mu to nedařilo.

      Dodal, "A z toho důvodu vás žádám, abyste ze sebe nedělali šašky, co tu budete. Tohle místo běží jako dobře vyladěný stroj. Cizinci mají nešťastnou tendenci to zvorat. Pokud to uděláte, pak slibuju, že za to pekelně zaplatíte. Řekl jsem to dost jasně?"

      Hleděl na Rileym, zřejmě se ji snažil zastrašit.

      Slyšela, jak Bill a Lucy říkají, "Ano, pane."

      Ale ona neřekla nic.

      On není můj velitel, pomyslela si.

      Jen se na něj dívala a přikývla.

      Pak přesunul svůj pohled na ostatní v místnosti. Znovu promluvil s chladnou zlostí v hlase.

      "Tři dobří muži jsou mrtví. Situace v pevnosti Mowat je nepřijatelná. Vyřešte to. Okamžitě. Pokud možno ještě dříve."

      Na chvíli se odmlčel. Pak řekl, "V jedenáct hodin se bude konat pohřeb seržanta Clifforda Worthinga. Očekávám účast vás všech."

      Bez dalšího slova vstal ze svého křesla. Agenti DKV vstali a zasalutovali a plk. Adams opustil místnost.

      Riley byla jak opařená. Cožpak sem všichni nepřišli proto, aby prodiskutovali případ a co budou dělat dál?

      Zjevně si všimla Rileyna