Svezení. Блейк Пирс

to má znamenat, že mu ho nikdo nesdělil?

      A co to má znamenat, že si ho nepamatuje?

      To se snaží být tajnůstkář nebo…?

      V tom jí konečně došlo, co se děje, a údivem otevřela oči dokořán.

      „Tohle není oficiální případ FBI, že ne?“

      Crivaro s lehkým zavrčení procedil skrz zuby: „Na tom nezáleží.“

      Riley popadl vztek.

      „Já si ale myslím, že na tom záleží, agente Crivaro. Tohle je můj první den v FBI. Co tu vůbec dělám? Podle mě mám právo vědět víc než jen to, co jste mi řekl,“ odvětila.

      Crivaro zakroutil hlavou a protočil oči vzhůru.

      „Riley Sweeneyová, jednoho krásného dne vás ten váš instinkt dovede do vážných potíží.“

      Obrátil se ve svém sedadle čelem k ní. Tlumeným hlasem jí začal vysvětlovat: „Podívejte se, dneska brzy ráno mi zavolal jeden starý známý. Jmenuje se Harry Carnes. Dřív působil jako policista v LA a spolupracovali jsme kdysi na jednom případu. Teď už je v důchodu a přestěhoval se do Colorada. Před rokem byla poblíž místa, kde žije, zavražděna žena – první oběť, o které jsem před chvílí mluvil. Snažil se pomoci místní policii, ale případ zůstal nevyřešený.“

      „A dál?“ zeptala se Riley.

      „A – Harry se svou ženou cestují tuhle zimu po Jihozápadě. Harry zaslechl o vraždě, ke které došlo v Arizoně a napadlo ho, že by mohla být propojená s vraždou v Coloradu. Takže mi zavolal, abych to prověřil.“

      Riley se cítila ještě zmatenější.

      „Dvě totožné vraždy,“ řekla. „Proč to tedy není oficiálně případ FBI?“

      Crivaro zakroutil hlavou a řekl: „Nešel jsem oficiální cestou. Neznělo mi to jako něco, do čeho by se chtěla FBI zaplést. Vlastně ani nevím, jak moc jsou ty vraždy stejné a pár detailů, ve kterých se shodují, není nic neobvyklého. Abych byl upřímný, myslím, že spíš propojené nejsou.“

      Riley se s přimhouřenýma očima dívala na Crivara.

      „Takže mi chcete říct, že letíme do Arizony jenom proto, že děláte laskavost svému starému známému?“

      „Přesně tak,“ řekl jí Crivaro.

      Riley se marně snažila pochopit to, co jí teď říká.

      „Proč ale jedu s váma i já?“

      „Jste moje parťačka,“ řekl Crivaro.

      „Ale tohle ani není opravdový případ!“

      Crivaro pokrčil rameny: „To ale nevíme jistě. Možná zjistíme, že má Harry pravdu a že ty dvě vraždy jsou propojené a najednou se ocitneme na stopě skutečného sériového vraha. A pokud to tak bude, stane se to nakonec oficiálním případem FBI. A o to byste přijít nechtěla, že ne? Navíc jsem si říkal… no, říkal jsem si, že by to pro nás dva mohla být dobrá příležitost, abychom se spolu sžili.“

      Riley málem vyhrkla nahlas: Vždyť už jsme spolu pracovali na třech vraždách!

      Rychle si ale také uvědomila, že během těchto případů spolu měli často spory. A ona tehdy ani nebyla agentkou.

      Možná má agent Crivaro pravdu.

      Možná by si měli dopřát nějaký čas, aby se naučili spolu vycházet ve svých nových rolích. Ale opravdu se jim to podaří díky tomuto neoficiálnímu a nejspíš i neexistujícímu případu?

      „Kdo vůbec hradí tenhle výlet?“ zeptala se.

      „To je na mě,“ zabručel Crivaro. „Pokud z toho bude skutečný případ, tak mi FBI veškeré náklady proplatí.“

      „Takže to vlastně znamená, že spolu jedeme na jakousi dovolenou?“

      Crivaro se rozpačitě zasmál: „Berte to tak, že počasí v Arizoně je touhle dobou o dost lepší než ve Virginii. Děkovat mi nemusíte, že jsem nám zařídil změnu prostředí.“

      „Nepřijde mi to tak vtipné,“ Riley se snažila znít míň podrážděně, než ve skutečnosti byla. „Mohl jste mi alespoň narovinu říct, o co jde.“

      Crivaro se snažil hájit: „No, bylo to celé dost narychlo. A v Quanticu byste neměla beze mě co na práci. Takže není důvod proč nejet společně a aspoň se můžete snažit něco naučit. Na místě budeme vyšetřovat. Tak jako tak by to pro vás mohla být nějaká nová zkušenost. Tak co v tom vidíte za problém?“

      „Já vám povím, co je problém,“ řekla Riley. „Doma na mě čeká naštvaný snoubenec, protože z ničeho nic takhle odjíždím. Myslíte, že až se dozví, že ani nejde o opravdový případ, tak ho přejde vztek?“

      Crivaro si provinile povzdechl.

      „A vy mu to snad řeknete?“

      Riley byla šokovaná. Ani ji nenapadlo, že by Ryanovi o tom, co dělá, když je pryč, neříkala.

      „Samozřejmě,“ odsekla.

      „To mě mrzí,“ řekl Crivaro. „Asi máte pravdu, měl jsem se vás nejdřív zeptat.“

      „Jo, to jste měl.“

      Crivaro jí věnoval soucitnější pohled.

      „Podívejte, jestli se toho nechcete účastnit, tak to plně chápu. Až přistaneme ve Phoenixu, klidně nasedněte na první letadlo nazpátek. Letenku vám zaplatím. Takhle to chcete?“

      Jeho nabídka Riley vykolejila a nevěděla, co na to říct.

      Neměla bych jeho nabídky využít? přemítala.

      V první chvíli se jí volba zdála jednoduchá. Crivaro ji nemá co tahat přes celou zemi kvůli vyřízení této nejspíš úplně zbytečné věci. A když by zamířila rovnou domů, tak by mohla urovnat věci s Ryanem – obzvlášť když bude mít jeden nebo dva dny navíc, než nastoupí do práce v Quanticu. Mohlo by to být přesně to, co s Ryanem potřebují.

      Jenže pak si vybavila vztek v Ryanově hlase, když se jí do telefonu ptal: „A co bude s mým autem? Jak dlouho se bez něj budu muset obejít?“

      Riley potlačila naštvané odfrknutí.

      Zatracené auto, nadávala v duchu.

      Ryan se víc staral o to, že nebude mít k dispozici svoje auto, než že nebude mít doma Riley.

      Tohle ji vážně rozčílilo.

      Najednou už neměla sebemenší chuť jezdit domů, aby urovnávala věci s Ryanem. A co se Crivara týče…

      Ten se o mě alespoň trochu zajímá.

      V jedné věci měl navíc Crivaro pravdu. Budou dělat alespoň nějaké vyšetřování, i kdyby jen proto, aby zjistili, že není co vyšetřovat. Může z toho být nakonec dobrá zkušenost. Mohla by se přiučit něčemu novému.

      Nakonec prohlásila: „To je v pořádku. Zůstanu s vámi.“

      Crivarovi zablesklo v očích.

      „Jste si tím jistá?“ zeptal se jí.

      Riley se trochu zaculila a řekla: „Když si to rozmyslím, dám vám vědět.“

      Crivaro se usmál.

      „No, nabídka pořád platí, když budete ode mě chtít utéct co nejdál. Teda jen co se tohohle výletu týče.