Kniha proroka Nahuma – vědecký komentář k textu. Андрей Тихомиров

ávorkách za každým veršem.

      Kapitola 1

      1 Proroctví o Ninive; kniha vidění Nahuma Elkoseyanina. (Nahumovým rodištěm bylo malé židovské město Elkosh, které Nahum prorokoval ve stejnou dobu jako Sofoniáš).

      2 Hospodin je Bůh žárlivý a mstící; Hospodin se mstí a je hrozný v hněvu: Hospodin se mstí na svých nepřátelích a své protivníky neušetří. (Zelót a mstitel je přesný popis mstivých kněží judaismu, kteří se všemožně mstili na všech svých nepřátelích).

      3 Hospodin je shovívavý a mocný a neodchází bez trestu; ve vichřici a vichřici je procesí Páně, oblak je prach z jeho nohou. (Všechny druhy přírodních jevů připisovali starověcí lidé Bohu, který to všechno údajně tvoří).

      4 Pokárá moře, a vysychá, a všechny řeky vysychají; Bášan a Karmel chřadnou a barva v Libanonu bledne. (Všechno, říkají, se děje na světě pouze na příkaz Boží).

      5 Hory se před ním chvějí, pahorky tají, země se před ním třese, svět i všichni, kdo v něm žijí. (Všechno, říkají, se děje na světě pouze na příkaz Boží).

      6 Kdo může obstát před jeho rozhořčením? A kdo snese oheň Jeho hněvu? Jeho hněv se rozlévá jako oheň; skály se před Ním drolí. (Všechno, říkají, se děje na světě pouze na příkaz Boží).

      7 Hospodin je dobrý, útočiště v den soužení a zná ty, kdo v něj doufají. (Koncept „Všemohoucího“ bizarně zamíchal rysy antického boha nomádů, boha bouře a pouště, s obrazem boha celého světa).

      8 Ale on zničí [Ninive] až do základů a jeho nepřátele zachvátí temnota. (Jahve, tedy kněží judaismu, nasměrovali svůj hněv proti Ninive, hlavnímu městu Asýrie).

      9 Co si myslíš o Hospodinu? Provede vyhlazení a katastrofa se nebude opakovat (Ninive (obydlí nebo město Nina), historie Ninive sahá až do 5. tisíciletí př. n. l.; v biblických dobách to bylo hlavní město asyrského království ( VIII-VII století př. nl Ninive se nacházelo na březích řeky Tigris (nyní kopce Kuyundzhik a Tel-Nebi-Yunus, Irák) V roce 612 př. n. l. bylo dobyto vojsky Babyloňanů a Médů).

      10 Pro ty, kdo jsou propleteni jako trní a opilí jako opilci, budou zcela pohlceni jako suché strniště. (Analogie s rostlinami, slámou a opilci).

      11 Z vás vyšel ten, kdo spikl proti Hospodinu zlo, který utvořil bezbožnou radu. (Vina Ninive je v tom, že z něj „pošel ten, kdo spikl proti Jahvemu zlo“).

      12 Toto praví Hospodin: I když jsou v bezpečí a mnoho, budou vyťati a zahynou; ale i když jsem tě obtěžkal, už tě nebudu dále tížit. (Židovští kněží vyhrožují skrze proroka).

      13 A nyní zlámu jeho jho, které je na tobě, a zlámu tvé pouta. (Židovští kněží vyhrožují skrze proroka).

      14 A o tobě [Assur] ustanovil Hospodin: již nebude semene s tvým jménem; z domu tvého boha vyhubím modly a modly; Připravím ti v něm hrob, protože tebou bude opovrhováno. (Asýrie, Assur (Ashur) – v asyrských klínových spisech je slovo "Assur" označením města, země a boha Assur. Zpočátku se stát Assur s hlavním městem Ashur nacházel v horní části toku řeky Tigris podél východního břehu (2000 -1450 př. n. l. – staroasyrské období). Předpokládá se, že zpočátku byla asyrská města Ašur a Ninive (které se později stalo novým hlavním městem) babylonskými koloniemi. Stát Assur největšího rozkvětu dosáhl v letech 800-700 př. n. l., když se proměnil v obrovskou říši – největší mocnost své doby (novoasyrská éra, éra aktivních válek). V Bibli se název Asýrie (asyrský) týká různých oblasti Assur: v Jer 2:18 a 2. Královské 23:29 se rozumí Babylón (Babylonský), v Ezdrášovi 6:22 – Persie (perští) Proroci v Bibli hovoří o aroganci Asýrie a zkáze, která nakonec Asýrii postihne (Iz 10:8-12; Ez 31:3; Sof 2:13-15; Zach 10:jedenáct).).