Voják, Bratr, Čaroděj . Морган Райс

Читать онлайн.
Название Voják, Bratr, Čaroděj
Автор произведения Морган Райс
Жанр Религиозные тексты
Серия Koruny A Slávy
Издательство Религиозные тексты
Год выпуска 0
isbn 9781640294219



Скачать книгу

href="#u5492c13e-4c46-59b2-a4e3-3a30d149400d">KAPITOLA DRUHÁ

       KAPITOLA TŘETÍ

       KAPITOLA ČTVRTÁ

       KAPITOLA PÁTÁ

       KAPITOLA ŠESTÁ

       KAPITOLA SEDMÁ

       KAPITOLA OSMÁ

       KAPITOLA DEVÁTÁ

       KAPITOLA DESÁTÁ

       KAPITOLA JEDENÁCTÁ

       KAPITOLA DVANÁCTÁ

       KAPITOLA TŘINÁCTÁ

       KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

       KAPITOLA PATNÁCTÁ

       KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ

       KAPITOLA SEDMNÁCTÁ

       KAPITOLA OSMNÁCTÁ

       KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ

       KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ TŘETÍ

       KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ PÁTÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ ŠESTÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ SEDMÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ OSMÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ DEVÁTÁ

      KAPITOLA PRVNÍ

      Thana překvapilo, že se vůbec probral. Z toho, co královna řekla, než ho vojáci ztloukli do bezvědomí, by očekával, že mu prostě podříznou krk a skoncují s ním.

      Nebyl si jistý, jestli je dobře, že si to rozmysleli.

      Zřejmě znovu upadl do bezvědomí, protože si uvědomil, že se zase dívá na krev, která pokrývala podlahu v komnatě jeho otce. Vzpomněl si, jaký to byl pocit, když držel otce v náručí. Toho kdysi ohromného muže, který v posledních okamžicích svého života působil křehce jako malé dítě. Ve snu měl Thanos zkrvavené ruce.

      Zamrkal a probral se. Sluneční paprsky mu sdělily, že už nesní. Ale krve se nezbavil. Stále ji měl na rukou a Thanos si nebyl jistý, kolik krve je otcovy a kolik jeho. Navíc kolem těla cítil chladné železo, ale neměl pocit, že by byl spoutaný řetězy.

      Vůbec se nemohl soustředit. Uvažoval, jak moc ho asi ztloukli, když se ani pořádně nedokázal rozpomenout, co se vlastně dělo. Nakonec ho ale vzpomínky odnesly zpět do snu a do okamžiku, kdy sledoval smrt svého otce. Byl naprosto bezmocný, nemohl jí nijak zabránit.

      „Budeš muset dokázat, že je to pravda. Celá pravda.“

      Aby tahle slova jeho otec vyslovil, stálo ho to mnoho sil. V tu chvíli pro něj bylo tolik důležité, aby Thanos opravdu dokázal, že je syn krále. Možná, že v tom viděl možnost, jak napravit některé křivdy, které v životě napáchal. Možná, že jen viděl, jakou zkázu by v Impériu způsobil Lucious, kdyby se mu do rukou dostala skutečná moc.

      Thanos při tom pomyšlení zasténal. Slunce se mu vpalovalo do myšlenek a bolest je zatlačovala do pozadí. I tak ale slyšel hlas svého otce.

      „Šeropel. Tam najdeš odpovědi, které potřebuješ. V Šeropelu. Tam zamířila, když jsem ji—“

      Dokonce ani ve snu neměla ta slova žádný závěr. Zůstával pouze prázdný pohled v očích jeho otce. Pouhé jméno cizího místa, náznak směru, kterým by měla vést jeho další cesta. Náznak, díky kterému by se mohl dozvědět vše.

      Pokud přežije dost dlouho, aby tu cestu podnikl.

      Znovu se probral a bolest ho udeřila plnou silou. Připadalo mu, jako by ho rozsekali na kusy. Cítil bolest až do morku kostí. Téměř nedokázal zvednout hlavu – zdálo se mu, že ho to úsilí rozdrtí. Ze zkušenosti věděl, jaký je to pocit, mít zlomená žebra. Teď měl ale stejný pocit téměř po celém těle.

      Ani to, kým byl, nezabránilo strážným v tom, aby ho ztloukli opravdu tvrdě. Naopak měl pocit, že ho právě kvůli tomu zbili ještě víc. Ať už kvůli tomu, jak obrovské zrady se měl údajně dopustit, nebo proto, aby dokázali, že nejsou na straně prince podporujícího rebely.

      Thanovi se podařilo se posadit a rozhlédnout. Měl pocit, že se přitom svět kolem pohnul. Na chvíli si myslel, že je to jen nějaká hra myšlenek způsobená bolestí, přelud způsobený údery do hlavy. Pak si ale uvědomil, že se skutečně pohybuje. Jediným nehybným bodem byly svislé mříže, zbytek světa kolem se neustále houpal.

      „Klec,“ zamumlal Thanos. Slova mu ale vázla v hrdle. „Zavěsili mě do klece.“

      Když se rozhlédl, jeho domněnka se potvrdila. Byl v kleci podobné těm, ve kterých si dámy u dvora chovaly exotické ptáky. Tahle ale byla dost velká na to, aby se do ní vešel člověk. Téměř vešel. Thanos měl nohy vystrčené ven, a tak mu visely z klece dolů. Přesto jimi nedosáhl na zem, protože klec byla zavěšená na krátkém řetězu.

      O něco dál bylo malé ohrazené nádvoří. Jedno z těch míst, na kterém se obvykle bavila vrchnost, nebo kde se sloužící scházeli kvůli událostem, které obvykle nebyly zrovna příjemné. Odtoky v dlažbě naznačovaly, že se tam často umývá krev nebo něco horšího.

      V jednom rohu připravovali strážní popraviště. Ani se neobtěžovali na Thana podívat. Ten si uvědomil, že nechystají obyčejné popraviště se špalkem na setnutí hlavy.

      Přepadla ho náhlá vlna vzteku, a tak se rukama chytil mříží. Rozhodně nebude čekat jako dobytek na jatkách. Nebude tu jen tak sedět, zatímco se ho chystají popravit za něco, co neudělal.

      Zatřásl mřížemi, chtěl vyzkoušet, jestli drží, ale byly pevné. Na dvířkách klece